Limnos, stejně jako ostatní řecké ostrovy, je plný bohaté historie a nádherné, tajuplné mytologie.

V řecké mytologii je ostrov domovem řeckého boha Héfaista původně boha ohně. Héfaistos byl jediným dělníkem mezi bohy. Olympští bozi nepracovali, pokud jim práce nebyla uložena jako trest. Tento bůh se stal patronem všech kovářů a řemeslníků pracujících s kovy. Nejčastěji byl zobrazován v pracovní haleně a s kleštěmi a kladívkem v ruce.

První zmínky o ostrově se datují do doby řeckého básníka Homera. První ostrované byli piráti nejspíše thráckého původu, kteří našli zuboženého Héfaista, kterého Zeus zapudil a vyhnal z Olympu. Legenda hovoří o tom, že jeho rány byly uzdraveny díky limnijské půdě. Héfaistos je na oplátku naučil kovářskému umění.
Thoas, Dionysiův syn, se stal prvním králem Limnosu. Za ženu pojmul Myrinu a na svět přivedli dceru Hypsipele, která je známá z bájí o limnijských ženách.
Podle mýtů ostrov byl zasažen několika ničivými zemětřeseními, za která byla obviněna socha bohyně Afrodité. Domorodci proto sochu vhodili do moře. Jako pomstu, Afrodité, přiřkla místním ženám velice odpudivý zápach. Muži se proto místním ženám vyhýbali a raději ženy přiváželi z jiných krajin. Tento nehorázný počin místní ženy potrestaly po svém, rozhodli se všechny místní muže vyvraždit.
Později se do této oblasti dostali Argonauti a Hypsipele se provdala za jednoho z nich, Jasona. Ze společného svazku se zrodili synové Euenos a Nevrofonos. První z nich se stal limnijským králem a poskytl tolik potřebnou pomoc Achajům v Trójské válce.
Dalšími uctívanými bohy byli Hermes - bůh plodnosti, ochránce pastýřů a stád, Artemis – vládkyně přírody, měsíce a hvězd, Athena a Apollon.
Křesťanství proniklo na ostrov ve 2. století n.l.

Řecké náboženství neobsahuje žádná dogmata, svobodný přístup každého jednotlivce k víře nebyl chápán jako urážka boha. Důležité bylo, aby věřil, že bohové skutečně existují a přinášel jim tradiční oběti. Každé čtyři roky se pořádaly ve významných svatyních Řecka velké hry. Např. v Olympii byly zasvěceny bohu Diovi, v Korintu se konaly na počest boha Poseidóna, v Delfách Pýthonova, draka se šupinatým hadím tělem, usmrceného Apollónovými šípy, jak předpověděla věštba. Nejdůležitějším aktem řeckých náboženských kultů bylo obětování. Obětí bylo nejčastěji zvíře, které obětující snědli. Tento způsob byl chápán jako forma obcování s bohy na nebesích. Oběť se také spalovala, byla-li určena některým z bohů podsvětí. Bývalo zvykem obětovat i víno, med, mouku a květiny. Oběti byly součástí všech významných událostí. Konaly se při svatbách, nebo v rámci veřejných slavností. Veškerý veřejný i soukromý život byl určován věštbami, proto se na ně lidé chodili při každé příležitosti ptát. Nejslavnějším místem, kde se jim mohlo dostat odpovědi, byla delfská věštírna v chrámu zasvěceném bohu Apollónovi.

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ŘEČTÍ BOHOVÉ

Zeus Největší z nesmrtelných bohů. Narodil se v Dikteu na Krétě. Když dospěl, zbavil svého otce trůnu a sám se stal vládcem bohů. Jeho zbraní byl blesk a vládl nebi i na zemi. Jeho oficiální manželkou byla Héra a jejich dětmi Áres, Ivi, Eilethia a Hefaistos. Zeus však prožil mnohá milostná dobrodružství a zplodil celou řadu dalších bohů a hrdinů, jeho dětmi jsou např. Hermes, Dionýsos, Apollón, Artemis, ale i Múzy. Ze své hlavy rodil Athénu, bohyni rozumu a ochránkyni měst.

Héra Vážená manželka Diova, ochránkyně rodinného krbu a vdaných žen. Její vztah k Diovi začal dlouho před svatbou, kdy se scházeli tajně. Po obnovení vlády bohy na Olympu a poté, co se Zeus ujal vlády, se konala jejich svatba. Héra zasahuje do mnoha mýtů, vychovává kromě svých vlastních dětí řadu jiných, trestá nevěru a tvrdě se mstí milenkám svého muže.

Poseidon Bůh moře. Patřil mezi nejuctívanější a také nejstarší obyvatele Olympu. Na svém voze křižoval svým královstvím v oceánech a mořích, mezi vlnami, které se ho nedotýkaly a vždy byl obklopen veselými delfíny. V Ilianě byl na straně Řeků, v Odyssei však pronásledoval vracejícího se Odyssea i další hrdiny, bylo mu líto zkázy města, které sám svýma rukama postavil.

Hádes (Plutas) Bůh podsvětí, bratr Dia, Poseidona a Héry. Ve svém temném království je tvrdý a nesoucitný. Nedovolí nikomu vrátit se mezi živé. Slouží mu různí démoni a duchové, jako Charontas (převozník přes Acheron – řeku mrtvých). Hádes miloval krásnou Persefoni, kterou unesl. Přes to, jak svou říši střežil, někteří slavní hrdinové se živí do a z podsvětí dostali: Hérakles, Orfeus, Odysseus.

Áres Bůh války. Všude se objevuje v plné zbroji s přilbicí, vždy připraven k boji. Pro svou krvelačnost byl zřídka oblíben a nejsou uváděna města, která by jej považovalo za svého ochránce. Byl synem Dia a Héry a dokázal se střetnout s většinou ostatních bohů. Uctíván byl v Thébách jako předek královského rodu.

Apollón (Foivos) Bůh světa, hudby a proroctví. Patřil do druhé generace olympských bohů a byl synem Dia a Litó. Přišel na svět spolu se svou sestrou Artemis ne neúrodném ostrově Dialos. Apollón byl krásný bůh a měl mnoho milostných příhod s Nymfami a smrtelnými ženami. Současně s jeho pastorálním a prorockým uměním byl Apollón bohem bojovníkem a měl velký talent ve střelbě šípů do velké dálky. Byl nadměrně uctíván, bylo mu zasvěceno velké množství svatyní, věštíren a závodů. Také byl pokládán za Pythagorova otce.

Athéna Bohyně moudrosti, dcera Dia a Mitidy, zrodila se z Diovy hlavy. Lidem pomáhala i v dobách mírových. Učila je hrnčířskému umění, pomáhala básníkům, učila ženy příst. Často je uváděna jako Pallas Athéna (pallas – hrdinná dívka).

Hefaistos Bůh ohně a kovářského umění. Zhotovil např. Achillovu zbroj. Dílnu měl na Limnosu i dalších místech, kde byly sopky a oheň. Měl silné ruce kováře, ale atrofované nohy – kulhal. Údajně po zranění, kterému způsobil jeho otec Zeus.

Hermes Bůh obchodu a proroctví, ale také krádeže, posel bohů a posel duší (vodil duše do podsvětí). Hermes se narodil Diovi a Maie, což byla jedna z Plejád a byla velmi krásná. Už od dětství bylo vidět, že z něj bude lstivý a podvodný bůh. Měl křídla na přilbici a na nohou, držel žezlo.

Afrodita Bohyně krásy a lásky. Zrodila se z mořské pěny. Ochraňovala lásku a zamilované a její nejmilejší zábavou bylo zprostředkovávat zamilování bohů a smrtelných žen, její oblíbenou „obětí“ byl sám Zeus. Sama také nezůstala pozadu. I když byla vdaná za kulhavého boha Hefaista, měla milostný vztah s Aresem. Afrodita měla ráda růže a myrtu, její vůz byl tažen párem jejích oblíbených ptáků – holubů.

Héroové Bytostmi, které mají na jedné straně vlastnosti bohů a na druhé vlastnosti čistě lidské, jsou héroové, smrtelníci, kteří se svými činy podobají bohům. K nejznámější patří Hérakles, Perseus, Orfeus, nebo Faetón.

Dionýsos Bůh vína a dobré nálady. Dionýsovy orgie se organizovaly s náboženskými obřady a svatými činnostmi v pravém slova smyslu. V průběhu těchto obřadů byla zpívána zbožňovaná Dionýsova píseň.

Artemis Bohyně měsíce a lovu. Už jako maličká požádala Dia o to, aby mohla zůstat neprovdána, a tak se proháněla po lesících ozbrojená šípy a oštěpy, přátelila se s jeleny a divou zvěří. Byla bohyně mstivá a trestala každého, kdo jevil známky neúcty. Bohyni uctívali většinou v horských a lesních oblastech.

Limnijská půda, takto je označována léčivá zemina tohoto ostrova. Již ve starověku byla známá pro své léčitelské kvality.Používala se na rozličné účely, jako protijed, k léčení úplavice, infekcí, horečky, problémů s ledvinami a dokonce i očním potížím.Sám se o tom přesvědčil Philoctetes, jehož hnisající rána od uštknutí hadem, byla vyléčena, či Herodes.
Ve starověku se dokonce pořádal obřad slavnostního vyjmutí této půdy, kdy se přesně stanovila část posvátné země, která byla poté pečlivě knězi přenesena na vysvěcené místo a v určených tvarech vysušena na přímém slunci. Tento den se datoval na 6.5. později s příchodem křesťanství na 6.8. a nazývá se Dnem spasitele.
Do Evropy tato půda pronikla pod jménem „ terra sigillata“ zapečetěná země.
Tuto jílovitou zeminu najdeme v okolí Ayiochoma, mezi Kotzinos a Rentaidios.